Kytovci

                                           Kytovci

Charakteristika

Kytovce je možné na základě vnější podobnosti mylně považovat za velké ryby, kytovci jsou však savci. Jako příslušníci třídy savců i kytovci mají tyto základní znaky:

• jsou teplokrevní.
• dýchají vzduch pomocí plic.
• rodí živá mláďata (ve vodě)
• mláďata kojí mlékem.

 Vývoj Kytovců

V současnosti jsou jejich pravděpodobnými nejbližšími suchozemskými příbuznými sudokopytníci. První vodní kytovci se začali objevovat před 50 miliony lety. Evolucí získali proudnicový tvar těla, postupně jim zakrněly zadní končetiny, přičemž se v průběhu svého vývoje rozdělili na kosticovce a ozubené.

Adaptace Kytovců na Mořský Život

Po přibližně milion let se předci dnešních kytovců vraceli zpět do moře, protože tam byly příhodnější podmínky k životu (potrava, životní prostor, ...). Během této doby kytovci ztratili vlastnosti potřebné pro suchozemský život a získali nové schopnosti důležité pro život v moři. Zadní končetiny se vytratily, jejich tělo se zužilo a získalo hydrodynamický tvar, což jim umožnilo pohybovat se ve vodě mnohem rychleji a efektivněji a ze stejného důvodu ztratili srst. Tepelně-izolační vlastnosti chybějící srsti pak nahradili velkou vrstvou podkožního tuku. U některých kytovců může být vrstva tuku i tlustší než 30 cm.

Plavání a Potápění

Kytovci musí při lovu plavat větší rychlostí než lovené ryby, pro které je vodní prostředí vlastní od samého počátku. Základním požadavkem dobrých plaveckých vlastností je hydrodynamický tvar těla, ke kterému se kytovci dopracovali. Vlastním pohonným aparátem je pouze ocas, ploutve přední i hřbetní slouží jen pro stabilizaci. Mimořádné plavecké vlastnosti kytovců a nízká vynaložená energie jsou způsobeny vlastnostmi kůže a schopnosti je měnit.

Dýchání

Jelikož jsou kytovci savci, potřebují ke svému životu dýchat vzduch. Kvůli tomu jsou nuceni vyplavat na povrch, vydechnout oxid uhličitý a nadechnout se čerstvého vzduchu. Přirozeně nemohou dýchat pod vodou, takže když se potopí, svalový stah uzavře dýchací otvory (nozdry), které zůstanou uzavřené, než se znovu vynoří na hladinu.

Kytovci mají nozdry na vrcholu hlavy, což jim dává možnost rychleji vydechnout a nadechnout čerstvý vzduch.

Ozubení

Mají mnoho zubů, jež používají k chytání ryb, chobotnic a jiných mořských živočichů. Svoji potravu nežvýkají, ale polykají vcelku. Mezi ozubené patří například delfíni a vorvaňovití.

Kosticovci 

Nemají zuby vůbec, místo toho mají rohovinové pláty - kostice, které visí z horní čelisti. Tyto pláty fungují jako veliké filtry, které oddělují malé živočichy z mořské vody. Do této skupiny patří plejtvák obrovský, keporkak, velryba grónská nebo plejtvák malý.

Čeledě Kosticovců

• velrybovití (Balaeniae)
• velrybkovití (Neobalaeidae)
• plejtvákovcovití (Eschrichtda)
• plejtvákovití (Balaenoptridae)
• †Mammalodontidae
• †Janjucetidae

Čeledě Ozubených

• delfínovcovití (Platanistidae)
• narvalovití (Monodontidae)
• delfínovití (Delphinidae)
• sviňuchovití (Phocoenidae)
• vorvaňovcovití (Ziphiidae)
• vorvaňovití (Physeteridae)